Je pravdou, že naprostá většina z nás chce žít dlouho, a pokud možno v co nejlepší kondici. Naštěstí nám moderní věda nabízí poměrně jasný a jednoduchý návod, jak toho s největší pravděpodobností dosáhnout. Bohužel, ačkoliv jsou to jednoduchá doporučení, jako vyvážená strava a dostatek pohybu, jen málokdo se jimi řídí.
V naprosté většině případů máme minimálně jeden škodlivý zlozvyk, obvykle však více, které nám nejen neprospívají, ale dokonce i škodí. Mohou to být cigarety či třeba alkohol, ale také i jen sedavý životní styl, případně přemíra jednoho typu jídla, ať už jde o sladké, slané, smažené či kyselé. Ani jedno z toho nám nejen neprospívá, ale dokonce nám škodí.
Zde bychom se tedy měli ptát, proč vlastně tyto věci děláme, když víme, že pro nás nejen nejsou přínosné, ale ubližují. Nebylo by mnohem logičtější, kdybychom dávali přednost spíše tomu, co je pro nás v konečném důsledku prospěšné?
Ukazuje se, že to je proti naší lidské nátuře. My lidé jsme v podstatě naprogramováni k tomu, abychom upřednostňovali okamžitá potěšení, spíše než dlouhodobý užitek. Je totiž pravdou, že kdysi, když byla délka našeho života nižší, to mělo podstatné výhody. A pro člověka jsou pohodlí a požitek velmi důležité.
Dále je tu fakt, že nám určitá krátkodobá potěšení mohou poskytovat únik od reality či oproštění od problémů, byť jen krátkodobé. Vidět je to například u alkoholiků. Ti většinou tuší, že mají problém, ovšem pití jim pomáhá na vše zapomenout.
Je také pravdou, že zdravý životní styl vyžaduje určitou námahu a také omezování. Snížili bychom si tak své pohodlí, což je něco, co se většině lidí instinktivně z hloubi duše příčí. Avšak je dobré si uvědomit, že již nežijeme v pravěku, kdy nám preference krátkodobých potěšení poskytovala evoluční výhodu. Jistě, je to náročné, avšak věřte, že výsledek stojí za to.